úterý 17. července 2018

Zpet do Miami

sobota 14. dubna 2018
10:15
Rano jsme pouklizeli dum, uvedli ho v puvodni stav, dojedli a dopili jsme zasoby a taky jsme se zabalili.. byl to preci jen trochu orisek, s temi novymi vecmi a darky, ale nakonec se to povedlo.
Po pul desate jsme jeste zapozovali pred domem a vyrazili jsme smer Miami.


Prejezd je trodku delsi, navigace ukazuje pres hodinu a pul do nasledujici odbocky, ale  diky skvelemu ridici tam budem o hodinu driv :)
Jeste bych chtel zminit funkce na palube naseho samohybu. Pavel - ridic se sklony zavodeni a bezvadny organizator. Filip - navigator a zklidnujici prvek, Jirka - obcasny DJ, fotograf a bavic, Lukas - mobilni pisatel, pracovnik a radny spolucestujici, Mira - pisatel blogu, fotograf a radny spolucestujici.
Jakub a Mirka, kteri s nami byli az do ctvrtka dopoledne, sporadani cestujici kuratori akce a radujici se lide :)

Prave jsem posla domu zpravu, ze jsme na ceste do Miami a ze se pomalu loucime s Floridou.
Cestou se stavime jeste ve Fort Lauderdayle na kratke posledni vykoupani v Atlantiku a pak na letiste do Miami.

Vylet do Tampy

Dnes mame naplanovany vylet do Tampy. Po probuzeni jsme se Oplachli, Luky si sel zase zabehat, my naskladali nadobi do mycky a o pul devate jsme meli odjezd na snidani. Kupodivu vetsina fastfoodu otevira az v devet a nektere i o pul jedenacte. Po rozhodnuti, ze se jede na slanou a ne na sladkiu snidani jsme zamirili do Subwaye. Zde nasledovalo dalsi rozhodovani, co si dat. S ulevou jsme uvideli snedanovs menu, ktere jsme si pro zjednoduseni dali vsichni. Od razne sekernice za pultem ale nasledovaly prekcapive dalsi a dalsi otazky. Jaksi date
Jakou si date bagetu? Vyber z 5ti druhu, zvlast kdyz nevite, jak to vypada a jak je to veljy, je dost obtizny..  ja si nastesti dal najakou multicerealni placku, co nebyla tak velka, pdotoze jsem kupodivu na otazku, zda celou nebo pulku, ospovedel pulku. Kluci si dali cele, skoro pilmetrove bagety :). Pak dalsi otazky.. Jaka vejce? No tak jaka asi, ze? Takova, jaka mate... Ne, volba, byla mezi zlutymi (se zloutkem) a bilymi (bez zloutku). To me zmatlo a pri otazce bila nebo zluta jsem odpovedel "ano", a to zmatlo zase ji. To uz ji trochu nasralo a nasledovala dalsi smrst otazek jako sunku, slaninu? jakou zeleninu? Dresing? Pri zelenine jsem krasne zretelne rekl tomatos a zacala mi tam rvat salat.. to jsem se na ni kouknul a cesky s usmevem rekl.. to asi nebude tomatos..  jak to uslysela, tak mi je tam pridala. Pak jeste otazky co za piti, a jestli to chci s sebou a jak to zaplatim, uz byl jen dozvuk celkovrho vyslechu.. ostatni na tom byli trosku lepe, ale taky se apotili
Filip se chtel vzdat rozhodovaciho prava a poprosil ji, celkem salamounsky, zda by mu udelala takovy vyber ona, aby to odpovidalo typucke americke snidsni. S ledovym klidem rekla, ze ne a cekala na dalsi vyplody nasi objednavky.
Vsichni jsme se ale pekne najedli. A taky jsme zde prisli na vychytavku kelimku na kafe.. kdy jsem se snazil napit a ono to neteklo... maji totiz otocna zavitaci vicka, aby kafe v aute necakali.. pekne zarizeni.
Po necelych dvou hodinach jsme se dostali do Tampy, kde jsme zaparkovali pred zimnim stadionem. Na fasade byly obrovske plakaty s hokejisty vcetne Ondry Pavlata.
Prosli jsme se podel nabrezi a pri ceste zpet jsme se stavili na pivo Corona v pristresku u pobrezi. Podel vody behalo spousta sportovcu, vetsina z nich byla bez trika, a ze bylo na co koukat, svalnati bezci si sly provetrat svaly.
Z parkoviste jsme vyjeli na Anna Maria Island pres Sunshine Bridge. To je most, ktery je dost vyzvednuty do vysky, takze z dalky mate pocit, ze auta na nem stoji nad sebou. Cestou jsme se stavili v rybarske restauraci, kde jsme si s Lukasem dali Gruper (morsky vlk). Byl vynikajici, lehce ogrilovany.. proste slast pro jazyk.
Na Anna Maria Island jsme se vykoupali v Golfskem zalivu. Po vykoupani jsme si osprchovali jen nohy, a diky tomu jme byli od pytliku nahoru krasne omineralizovani. Sul v nekolika vrstvach jsme citili na zadech a moje zcervenale kouty a nos dosahovaly novych kulminacnich hodnot.  Pak jsme se zacali pomalu vracet. Jeste jsme se stavili na veceri na nejaky lehci salat a pak uz nasledovala casta domu s pohledy na zapadajici slunicko v zrcatku.
Po prijezdu do vily se mozna jeste vykoupeme v bazenu. A oklepeme ze sebe krusty soli.
A toto jsou krasne zvuky zpatecni cesty:
<<Záznam zvuku.3gp>>

<<Záznam zvuku.3gp>>
Tak na koupani v bazenu nakonec uz nedoslo. Voda nebyla nejteplejsi. Rozdelali jsme si vinovou ledinu (cervene i bile jsme nechlali v mrazaku, zmrzlo jen bile).
Koukli jsme na par dilu Kosma, kdyz uz jsme byli blizko toho vesmiru v Nasa a pak na kousky babbing street, abychom se pomalu naladili zpet na Cesko.
Dobrou noc

Orlando outlets

Dneska probiha odpocinkovy den v podobe nakupovani a valeni se u bazenu.
Ted mam chvili na nejake poznamky do blogu. Rano jsme opet po vynikajici Pavlove snidani vyrazili na letiste v Orlandu odvest Jakuba a Mirku. Ti pokracovali na Bahamy s prestupem v Miami.
Cca do pul treti jsme pak stravili v Orlando premium Outlet, kde jsme nakupovali hadry a boty. Koupil jsem si do mesta i na behani.. Ty jen cerny, protoze nemeli mou velikost v jinych barvach... vysvetlujte dvoumetrovymu prodavaci, co je cernoch, ze chcete behaci boty v jakekoliv barve, ale ze urcite nechcete cerny :)) No tak mi dokonce i slevili 10 %, ze jsem nebyl plne spokojen.. mile.. v polovine sopovani jsme dali obed v podobe teriaki chicken a ke konci sopovani jsme dali kafe ve starbucksu.
Po presunuti zpet do vily jsme se s Pavlem vykoupali v bazenu. Ostatni si do studene vody netroufli. My si vychutnavali ve vode na slunicku pivo.
Pak jsme se pobalili, zrevidovali stav obleceni, pochlubili se nakupem Mirce a Jakubovi a ja se pak sel natahnout do postele, odkud pisu. Kluci (jirka, pavel, Filip a Lukas) debatujou v kuchyni. Neco se tam asi deje, protoze to tu zacina vonet.. no nic pujdu se tam na to mrknout.
Pri ceste po dalnicich jsme videli porad nejake jeraby, valce, bagry.. ve velkem se zde buduje a pridava dalnicni sit. To jsme ostatne videli skoro pri kazdem delsim prejezdu.

Miami, forth lardedayle

8.4.2018
Rano sel Luky opet do fitka, kde uz se setkal i s Pavlem, ktery sel taky potrapit muskulaturu. Tentokrat jsme se

Miami, Ewerglades

7.4.2018
Rano se sel Luky vyradit do fitka.. ja jeste chrnel. Spolecne jsme zajeli na snidani a potom do parku na jizni pobrezi Floridy, do Everglades, kde jsou hlavne krokodylci.
Meli jsme naplanovanou plavbu na vznasedlech, kam nas vzal spolu s vetsi skupinkou (prevazne nemci) mistni pruvodce parku, ukazal nam, krom jineho, krokodyla. Videli jsme taky nekolik malych ptaku (nejake modre v rakosi) a velkych ptaku (cerne a bile volavky) a zas jsme pokracovali za dalsimi zazitky.

Istambul, odlet do Miami

Patek, 6.4.2018
Takze vstavacka po seste a 6:30 sraz s Pavlem pred pokoji. Vysli jsme smerem k palacum, kde prave vychazelo slunko. Palace byly krasne osvetlene. Ja pak zas fotil, co se dalo. Ulice, vylohy, stavby, pruchody, stanky, vsechno, co se dalo. Sli jsme se mrknout k vode a pak zpatky na hotel na snidani. Ostatni pomalu dojidali a sli na prochazku po nas. Na pul desatou jsme meli taxika zpatky na letiste. Odtud uz nas cekal 11ti hodinovy prelet do Miami. Tady se opet projevil vynikajici organizacni duch Pavla, kdy nam zabookoval mista do ulicky
Takze si vsichni mohli krasne natahnou nohy. Navic let nebyl ani plne obsazeny, a kazdy mel vedle sebe volne misto. Po startu jsme za chvili preletavali nad Ceskou Republikou a pak dal nad Londyn a nad Ocean.
Po zkouknuti nekolika filmu, obcasneho spanku a jidle jsme se octli kdesi nad Atlantikem, teprve v polovine letu. Tak to cele jeste jednou a bude to.
Vedle ob jedno misto se objevil novy spolucestujici, ktery sem presel odjinud, aby si natahnul nohy.. mel asi dva metry a nohy asi o pul metru delsi nez ja, tak se moc nedivim... No ale on se prisel i natahnout a nebyt operky, tak si z me nohy udelal polstar.. :)
V ramci letu padlo mnoho vin pro dobrou pohodu v letove hladine.
Po pristani a odchodu z letadla pres prvni tridu, si dobre vsimnete, ze tam sedi vzdycky prasata, opet se mi to potvrdilo. Bordel, pohazene deky, sacky od jidla, drobky.. hnus.. Po vystupu z letadla na nas dychnul prijemny teply vzduch nasaknuty morem znacici leto v plnem proudu.
Nasledovalo vymotani se z letiste a pujceni zabookovaneho auta. U toho jsme zjistili, ze ne zcela vyhovuje pozadavkum na prostor nohou v zadni rade. Ale nakonec jsme to neresili.
Hotel jsme meli kousek od letiste. Nasledovalo ubytovani a spat..

Navsteva Seaworldu

Streda 11.4.2018

Ve stredu rano jsme se nasnidali ve vile, diky uzasnemu kucharskemu umu Pavla jsme meli slunickova vajicka a krasne nachystany stul s ovocem a ostatnimi doplnky.
Rano jsem pak na netu koupil listky pro me a pro Mirku. Stalo to celkem cca 3000,- kc, tak jsme doufali, ze to bude stat za to.
Spolecne jsme se vydali do seaworldu v Orlandu, kde nas kluci vysadili a pokracovali na RFID konferenci.
S Mirkou jsme presli asi kilometrove, zatim prazdne parkoviste a zamirili k pokladnam
Ja si jeste kontroloval koupene listky, a jake bylo prekvapeni, kdyz jsem kdesi dole zahlidnul Seaworld San Antonio.
No nic, ignoroval jsem asi 400 lidi ve fronte a sel dopredu k volnemu okenku a rozhodl se vyuzit svuj sarm a um ve vyjednavani. Hezky jsem se na pani usmal a poprosil ji, jestli by sly listky vymenit... nastesti se nad nami slitovala a prodala nam nove listky s tim, ze mi nechava vratit penize za puvodni listky. Kdyz jsem se pak videl v zrcadla, tak jsem pochopil, proc se slitovala. Napuchle oci, cervene spalene celo a nox, spatna anglictina a vyraz nemohoucnosti.. nad tim bych se slitoval i ja :)) Chteli jsme zde stravit dve tri hodiny.. taky, co cely den tady, ze? Nakonec z toho bylo krasnych sest hodin a jeste jsme neprosli vsechno. Zacli jsme u predstaveni delfinu. Meli krasne nacvicena cisla vcetne synchonne letacich papousku nad nadrzi s delfiny. Cvicitele meli takove prilehave modre oblecky skoro jako potapeci. Na to cele byla radost pohledet. Pak jsme se presunuli pres hlazeni rejnoku az ke stadionu s Kosatkami, kde nasdledovala dalsi show vcetne nacviceneho osvezeni kosatkami. Kdyz proti vam plujou 3 kosatky , ktere se stejne otoci a primo proti Vam najednou placnou ocasni ploutvi o hladinu, tak z toho susi nevyvaznete :) r lidi vypadalo, ze vybehli primo z bazenu.
Takove osvezeni se ale v 35 stupnich dost hodi. Cela show byla velkolepa, vcetne roztleskani, hudby, trochy divadla a nacviceneho cisla. Na sradionu chodili prodavaci s pitim, popkornem, jidlem, proste vychytane. Dalsi show, kam jsme se presunuli, byla s Lachtany a vydrou.to uz bylo takove spis pro deti, ale i tak super.
Jednotliva show jsou ruzne rozmistena po parku v okoli jezera, takze neni moc mozne se premistit za 15 minut tak, aby se stihala predstaveni za sebou. Je to zrejme schvalne, aby zde lidi stravili cely den, je to prakticky samostatna vesnice, kde by se dalo stravit i vice casu. Dal jsme se prochazeli mezi jednotlivymi vybehy, v podmorskem tunelu se zraloky, v ledariu s tucnaky, a ve venkkovnich expozicich, kde jeste k tomu nad vami proletavaji kricejici silenci zaveseni hlavou dolu v centrifuze. Jako posladni podivane jsme stihli tulene a kapustnaky. Tuleni byli vtipni, kdyz jim z navstevniku dlouho nikdo nehodil rybu, tak delali nacvicene pozy a silene rvali. U kapustnaku meli i nadrz se zranenymi jedinci (kapustnaky) o ktere se staraji dobrovolnici.
Krasne jsem se prismahnul jeste vic, z pocitu, ze bych byl snad malo cerveny.
V celem parku jsme potkali nekolik skupinek a rodin z Cech. Jinak stejne jako na cele Floride, i tady to byl domov vetsiny nemeckych turistu.
Kolem pate nas kluci vyzvedli a jeli jsme nakupovat piti a hura domu na stejky.
Vecer provehlo grilovani a pokoukana na ceske filmy jako Trhak a Tajemny hrad v karpatech. Den jsme zakoncili stylovym karaoke a kolem pulnoci jsme sli chrnet.

Navsteva Kenedy space centre

Pavel vsem pripravil vynikajici snidani v podobe michanych vajicek se spoustou dalsich dobrot okolo.
Pocasi rano vypadalo nahnute, bylo polojasno a byl chladnejsi vzduch, coz bylo prijemne osvezujici.
Autem jsme se presunuli do Kenedy space centra, kde byly desitky a stovky exponatu v podobe raket, druzic, sond, motoru a proste vseho, co souvisi s vyskumem vesmiru. Autobusem jsme jeli hangaru, kde maji zaparkovane raketoplany, takze si mozna dovedete predstavit, jak je ten barak velky.. jen pro blizsi predstavu.. vrata od hangaru byly velikosti standardniho 12ti patroveho panelaku. Proste takova kuca na raketoplanky.
Presunuli jsme se do jedne haly, kde melo byt kino, tam jsme vystoupali do nekolikateho patra a po skupinkach nas pousteli do mistnosti, kde promitali film cysvetlujici historii Atlantisu. Cely film byl promitany na platno pred vami, vedle vas a nad vami, takze do filmu vas to opravdu vtahlo. Posledni zaber byl na obrovsky Atlantis, ktery pomalu pristava a je trochu nahnuty, pote se za zvuku mohutne hudby prosvitilo predni platno a raketoplan, ktery byl predtim pouze ba platne, byl v te same pozici pred Vami... 60timetrovy kolos zavesen v obrovske V te same pozici, jako byl na platne
Proste dechberouci,, prezentovat amici opravdu umi, protoze na to zirate s otevrenou hubou a nestacite se divit.
Krom raketoplanu zde byly desitky expozic, ktere jste si mohli osahat, vyzkouset a obdivovat. Proste neco uzasneho.
V prubehu prohlidek jsme se stavili na jidlo, ktere jsme si snedli venku pod destnikem, ktery se opravdu hodil.. krasne prselo.
Vecer jsme se stavili opet neco nakoupit trochu toho alkoholu a jeli jsme bydlet.

Prejezd z Miami do Orlanda

pondělí 9. dubna 2018
18:46
Rano super snidane ve Wendies, vynikajici cesar salad. A totalne preslazeny caj s cedulkou unsweet. Tekuty med by byl proti tomu jako pelynek.
Potom jsme se presunuli do Forth Lordedayl na plaz a na neco k osvezeni v podobe studeneho piva a vychlazeneho vina u plaze v Rock baru, kde nas obsluhoval Milan ze Srbska, co byl nadseny ze jsme z CR. Jednak jsme dkoro sousedi a jednak ss tam koupil Moldavit (Vltavin). Cast vypravy se vydala zaplavat si a my se presunuli na vypravu do Starbucksu za ledovym kafem, kam jsme se podivali jeste jednou se zbytkem skupiny. Tak jsem mel ledove kavy dve. Pani se celkem na neco ptala a moc jsem ji nerozumnel, tak jsem ji rekl, ze jsme z Evropy z CR, protoze na to se ptali vsichni.. odkud jste??
Na mou odpoved jen mavla rukou a Pak se me jeste ptala, jestli a jak dlouho jsme byli na plazi.. rekl jsem ze ja moc ne, ze jsme sli jen na prochazku.
Az pak me doslo, ze mi rekla, jejda, vy jste ale hodne spaleny, davejte si na to pozor... Moje odpoved: Vite, my jsme z Evropy. A pak ze jsme se jen kratce prochazeli. Pri pohledu na me ale videla, ze mi hori oblicej, mam cerveny nos jak Bolek Polivka a usi jak brzdovky od traktoru.
Tak jsem si pak koupil pod natlakem skupiny krasnou ksiltovku :))

Za FL jsme se stavili jeste na jidlo na vietnamske jidlo, coz bylo taky super, ja si jeste dal avokadovy kokteil - rozslehane ochucene avokado s ledem.. kupodivu to bylo dobry.
Pred Kissimi jsme se jeste prostridali v aute kvuli mistum a kdyz jsme konecne dojeli do rezortu Bella Villa Las fuentes 640, dali jsme sprchu, skocili do wallmarktu nakoupit a na vecu do Panda Express.
Ubytovani je pro ceske obcany trochu netypicke. Predstavte si uhledne mesto plne vilek s bazeny, grily a zahradkami, to cele obezente zdi a pridejte k ni vstupni branu. No a to cele je ubytovani. Vila je pripravena i na dlouhodobe bydleni na prazdniny. Je vybavena jako plnohodnotna domacnost. Nekolik loznic, koupelny, kuchyn s obyvakem. Pracka, susicka, zehlicka, vyhrivani bazenu, na ktere jsme prisli az dkoro pred odjezdem. Za vilovou ctvrti nakupak, kde jsme nakoupili zasoby jidla, piti a piti. Pak spousta restauraci... proste parada.

Spat se slo az kolem druhe, coz u nas bylo kolem devate rano.

Odlet do Istambulu

Ctvrtek 5.4.2018
Cestu na letiste VH jsme meli rozdelenou. Luky jel z Hradce, kde nechal auto v servisu a  ja jel ze Sporilova. Sraz jsme meli na hlavaku, odkud jsme se vydali spolecne expres bus linkou na letiste. V autobusu jsme si zafajstovali nad tuposti nekterych turistu, kteri se zastavi v pulce autobusu, zpusobi zacpu v jeho predni casti, a pritom jim to vubec nevadi :)
Pavel, Jirka, Filip, Jakub a Mirka uz byli bliz letiste a meli trochu naskok. My na letisti po odbaveni jeste zamirili na jidlo a pak na gate, odkud nam letelo letadlo. Vsechno jsme snad meli tak se muzem vydat na cestu.
Do letadla jsme nastupovali tak akorat, ostatni uz sedeli na svych mistech. Na telefonat domu uz ale nezbyl cas. Tak rychle kratkou zpravu nasim a uz startujem. Cekaji nas 2 hodiny letu, zprijemnene obedem, nejakym pitim v podobe vina a to opakovane. Po doletu jsme poslali pozdrav domu a pak se vydali shanet ubytovani.
Hotel zdarma pro nas bohuzel neplati, dostanou ho jen Ti, kteri musi zustat pres noc, protoze nemaji navazny spoj. U nas to bylo sporne, ale hotel zdarma proste nedali. Pavel sel tedy shanet ubytovani, ktere se mu po dvou hodinach vyjednavani podarilo sehnat v centru i s dovozem za prijatelnou cenu. Taxik nas privezl az pred hotel, kde jsme se ubytovali.
Celkem jsme zirali, kam se tady dostala digitalitace... vsechno ovladani na dotykove obrazovce vcetne osvetleni a zvonku k pokojum.
Vecer jsme vyrazili na obhlidku Istambulu a neco pojist. Je to krasne mesto, plne historie, mesit a hospudek. Pred kazdou takovou stoji vitaci - nahaneci. Jakmile vidi kohokoliv, daji se s nim do reci a snazi se ho presvedcit, aby navstivil prave jejich hospodu.
Do jedne takove jsme se nakonec podivali i my. Objednali jsme si neco na zpusob gyrosu, coz byla dobra volba. Ja samozrejme zase vsechno fotil. Nahanec mi rekl, ze tolik fotek v teto ulici tu jeste nikdo neudelal :))) ale bylo opravdu co fotit spousta barev,zatisi, jidla, atmoska super. Je tu taky hodne toulavych kocek a psu. Kocky zebraji, psi se spis jen tak potuluji. Chvilku jdou treba s vami a pak se odpoji, stoci se do klubka treba u autobusove zastavky a jdou spat.
Pri vecerni prochazce jsme taky slyseli meluzina z minaretu, jak svolava k motlibe.
Koukli jsme na osvetleny palac, sli podel pobrezi k mostu spojujici Evropu a Asii a pak pres centrum na hotel a celkem pozde spat.
Jeste jsme se dohodli, ze muzem dat ranni
Prochazku. Nikdo nechtel brzo vstavat, nakonec jsem sel jen s Pavlem. Vychod slunce v Istambulu me zlakal natolik, ze jsem byl ochotny vstat po pate hodine! To je, co?! :-)

Zpet do Miami

sobota 14. dubna 2018 10:15 Rano jsme pouklizeli dum, uvedli ho v puvodni stav, dojedli a dopili jsme zasoby a taky jsme se zabalili.. ...